Kostelec na Labem, dříve stará ves s kostelem sv.Martina podle
cesty z Brandýsa nad Labem do Mělníka. Před rokem 1317 tu byla tvrz
(blíže k Labi), mezi ní a kostelem vzniklo městečko kolem zhruba
trojúhelníkového náměstí, na kterém je kostel
sv.Víta. Město bylo opevněno dřevěnou hradbou s dvěma branami. V
l5.století přenesena fara k nově postavenému kostelu
sv.Víta. Tvrz od l7.století pustá.
Původně gotická radnice
byla po požáru v roce 1551 přestavěna renesančně, silně upravena
v letech 1727 a 1820. Patková nárožní budova s hranolovitou věží,
členěná obdélnými okny s pilířem v nároží. Nad vchodem kartuš
se znakem
města a s letopočtem 1616. Průjezd sklenutý plackami.
Dům čp.283, hostinec, bývalá fara. Pozdně barokní, patrová
budova. Na průčelí v přízemí okna obdélná, polokruhem sklenutá,
v patře okna obdél ná s obdélníkem parapetu a se zvlněnými
nadokenními stříškovými římsami. V ose průčelí nad vjezdem
nika se soškou sv. Floriána. Průjezd sklenutý valeně s lunetami.
Kostel
sv.Víta. Pozdně gotická stavba, presbytář postavený do roku
1492, trojlodí z počátku l6. století. V letech 1566-67 byl kostel
renesančně přestavěn, upraven v l7.století a v roce 1728. Jižní předsíň
z poloviny l8.století, zvonice upravena roku 1829. - Trojlodní prostor
zužující se směrem k obdélnému polygonálně uzavřenému presbytáři,
ke kterému na severní straně přiléhá obdélníková sakristie. Po
severní straně lodi čtvercová zvonice, na jižní straně barokní
obdélníková předsíň. Na průčelí obdélníkový křídlový štít
zdobený barokními sochami sv. Václava, sv.Floriána a sv.Víta. Mezi
opěrnými pilíři s reliéfní výzdobou vestavěna sklenutá předsíň
kryjící na západě pozdně gotický hrotovitý portál s přetínajícími
se pruty. Na presbytáři kamenná deska se znakem města a s datem
1492 a znak Vančurů z Řehnic s datem 1566. Na severní straně
zvonice pozdně gotický znak Sekerků ze Sedčic nad pozdně gotickým
hrotovitým portálem s přetínajícími se pruty. Na jižní předsíni
barokní sochy arch.Michaela a dvou biskupů.- Presbytář zaklenut křížovou
žebrovou klenbou a paprsčitě v závěru. Lodi(oddělené hranolovitě
okosenými pilíři) sklenuté křížovou žebrovou klenbou na
jehlancové konzoly.
Barokní kruchta na hranolovitých pilířích podklenuta valeně s lunetami.
- V sakristii jedno pole křížové žebrové klenby. - Kaple Panny
Marie v přízemí zvonice sklenuta křížovou hřebíkovou klenbou. Z
kaple do lodi pozdně gotický, profilovaný a mírně lomený portál,
podobný portál i na jižní straně kostela. Z presbytáře do
sakristie pozdně gotický profilovaný sedlový portál.- Zařízení.
Hlavní a boční oltáře pseudogotické, ostatní zařízení převážně
barokní z l8.století (kazatelna, lavice, sochy sv.Šebestiána, sv.
Jana Nepomuckého a sv. Immaculaty). - Obraz Panny Marie z konce
l7.století a menší obraz Panny Marie z konce l8.století.
Kostel
sv.Víta postavila kališnická rodina Sekerků ze Sedčic v letech
1485-1492. Sekerkové ze Sedčic měli v erbu dvě sekerky ocelové
barvy křížem položené na modrém podkladě. Byli hodně rozvětveni
a lnuli věrně ke kalichu. Patřil jim nejen Kostelec, ale i Jiřice,
Lobkovice atd. Po bělohorské bitvě odešli ožebračeni za hranice,
kde v roce 1889 vymřeli.
Při děkanském kostele sv.Víta se střídali duchovní velmi často.
V letech 1450-1633 tady působilo asi 15 kněží, někteří jsou
známí jenom podle křestního jména. - Kněz Prokop vedl duchovní
správu v letech 1526-33.- Kněz Martin pokřtil, aniž by k tomu
byl oprávněný, v Brandýse nad Labem nějaké dítě a byl za to obžalován
u konsistoře. Na Martina bylo žalováno také v roce 1586, že v chrámě
dopouští kázati kněžím luterským.
Kostel sv.Martina Hřbitovní, původně farní kostel postavený ve 2.
polovině l3.století, přestavěný pozdně goticky, v l7.století
upravena kaple. Roku 1769 rozšířen o západní věž a postavena
kruchta. - Trojlodní prostor s obdélníkovým polygonálně ukončeným
presbytářem se sakristii po severní straně. a s kaplí po straně jižní.
V zadním průčelí hranolovitá věž členěná lizénovými rámci,
lizénami a obdélnými plnými a půlkruhem sklenutými okny.
Profilované hrotovité gotické portály a hrotovitá okna s bohatými
různotvarými kružbami.- Presbytář a sakristie sklenuty kružbovou
žebrovou klenbou na konzoly. Trojlodí dělené asymetrickými pilíři
je plochostropé. V jižní kapli valená klenba s lunetami. Hlavní loď
se otvírá do boční lodi arkádami na pilířích s lomenými
oblouky. Oblouky arkády na severní straně podepřeny polosloupy s
jednoduchou hlavicí. - Zařízení. Hlavní oltář novogotický,
kazatelna z doby kolem roku 1700. Barokní sochy sv.Floriána a arch.
Michaela (?) v lodi z l8.století. Při vchodu na schodišti kamenná
barokní socha sv.Václava. - Znakové náhrobníky z roku 1561, 1582 a
další nečitelné.- Svá pohřební místa tu měli Vančurové z Řehnic.
- Balsamovaná a seschlá těla jejich byla patrně před lety z hrobek
chrámových vyňata a uložena ve sklípku kostnice, kde se dosud, pod
jménem festi nalézají. (Viktor Pelunka,1906). - V kapli oltář Panny
Marie s barokní replikou gotické Madony malovanou na dřevě a barokní
sochy sv.Víta a sv.Václava.
První zmínka o kostele sv.Martina je z roku 1361. V době josefínské
sloužil jako skladiště střelného prachu. Obnoven byl v roce 1894. -
Prvním známým duchovním je Volok, kolem roku 1359. - Zmínku si
zasluhuje zdejší kněz Mikuláš, o kterém se V.Tomek domnívá, že
schvaloval již před Husem vysluhování Večeře Páně pod obojí způsob.
- Pod schody v dlažbě kostela je kámen, na jehož obrubě jsou slova:
hodinu...umrzel Ctihodný kněz Gindrich Hostounský toho czasu dekan v
Miestě Kostelcy na Labi a tuto pochowan gest. - Ve stěně pod kruchtou
je náhrobek Smiřických. Znak Vančurů z Řehnic zdobí červený náhrobek
s letopočtem 1582. Další náhrobní kameny nesou jména - Johana z Vřesovic,
Fabián Sekerka ze Sedčic, Jiří Berka z Dubé, Jan Šlechta ze Všehrd.
Při kostele
sv.Martina existovalo literátské bratrstvo, které v roce 1577
vlastnilo kancionál na pergamenu psaný a drobnomalbami vyzdobený. Po
zrušení literátských bratrstev musel být kancionál roku 1783
odevzdaný krajskému úřadu v Kouřimi pro univerzitní knihovnu v
Praze. Tam je však neznám.
Hřbitov
kolem kostela je přístupný schodištěm s pseudobarokní branou z
roku 1894 (?). U brány kamenné sochy Piety a sv. Jana Nepomuckého z
l9.století. Původní hřbitovní brána na jižní straně je obdélná
s polokruhovým záklenkem z masívních kvádrů. - Márnice z
2.poloviny l9.století je čtvercová se zaoblenými nárožími, čabrakovými
pilastry, obdélným portálem a klenákem, obdélným oknem a korunní
římsou nad středem polokruhem položenou. Budova je kryta mansardovou
střechou. - Ve hřbitovní zdi na vnější straně barokní výklenková
kaple novodobě upravená.
Barokní výklenková kaple směrem k Zárybům z roku 1702, obdélníková,
ukončená trojúhelníkovým štítem, členěná lizénami a segmentově
sklenutým výklenkem.
Elektrárna a jez z roku 1930, arch.J. Zázvorka.
Sochy: Pomník
Mistra Jana Husa na náměstí, J. Funke, 1911.
U kostela sv. Víta:
sv.Antonín Padovský (1741), sv. Jan Nepomucký (2.třetina l8.stol.).
